Aktualizace 2026: Josefov je stejně působivý jako vždy, ale rychle se zaplní. Vyrazte brzy ráno nebo přijďte později během dne, pokud chcete klidnější procházku a víc prostoru k nadechnutí uvnitř synagog a na hřbitově.

Naši procházku bez průvodce začneme na Staroměstském náměstí a půjdeme po Pařížské ulici, která začíná u kostela sv. Mikuláše. Dnes ji lemují luxusní butiky, ale až do poloviny 19. století tato ulice vůbec neexistovala.

Čtvrť, kterou vás zveme prozkoumat, se jmenuje „Josefov“. Toto jméno dostala na konci 18. století na počest císaře Josefa II., jehož Toleranční patent poskytl Židům širší občanská práva v rámci habsburské monarchie. Předtím byla tato část Prahy jednoduše známá jako Židovské Město neboli ghetto.

Mimochodem, všeobecně se věří, že slovo „ghetto“ pochází z Benátek. Na začátku 16. století tam byli Židé omezeni na ostrov zvaný Ghetto Nuovo, místo dříve spojené se slévárnami. Název se později rozšířil daleko za hranice Benátek.

Benátky jsou často označovány za první město, které zavedlo tento druh oddělení: okna směrem k sousedním ostrovům prý byla zazděna a brány se na noc zamykaly. Praha se vyvíjela trochu jinak. Z toho, co původně bylo běžnou komunitou, se teprve později stala část odříznutá od zbytku města.

Pařížská ulice začíná na Staroměstském náměstí. Foto: François de Nodrest.

První židovská osídlení se v Praze objevila už v 10. století na levém břehu Vltavy, tam, kde je dnes Malá Strana. Tady, na pravém břehu, se Židé objevili ve 12. století, pravděpodobně poté, co byli vytlačeni ze starší osady. Tehdy tato čtvrť vůbec nebyla centrem Prahy, ale okrajem města.

Důležitá byla poloha. Po Široké ulici vedla významná obchodní trasa spojující západní Evropu s východem a obchod tu jen kvetl. Mnozí historici se domnívají, že právě židovští obchodníci byli mezi prvními zástupci této komunity, kteří se v Praze usadili. Z Pařížské ulice odbočte na Širokou a dorazíte k další zastávce naší procházky – ke Španělské synagoze.

U vstupu do Španělské synagogy stojí mystický, téměř psychedelický pomník Franze Kafky. Malá postava připomínající spisovatele sedí na ramenou prázdného obleku. Těžko přesně říct, co tím sochař Jaroslav Róna myslel, ale s pozoruhodnou přesností zachytil Kafkovu typickou náladu úzkostné absurdity.

Mimochodem, pomník byl instalován poměrně nedávno – v roce 2003. Foto: Frank Paul Silye.

Tento pomník lze číst různými způsoby. Někteří v něm vidí postavu z Kafkovy prózy, která se konečně vymanila z bezvýchodné a děsivé reality. Jiní v něm naopak vidí člověka stále uvězněného uvnitř absurdního a všemocného systému.

Místu, kde dnes stojí Španělská synagoga, se dříve říkalo „Stará škola“. Historici se domnívají, že se tu původně usadili židovští obchodníci z Byzance. Ať už kvůli svému postavení, nebo proto, že se jejich náboženské tradice lišily od zbytku čtvrti, zdá se, že obyvatelé této komunity zůstávali poněkud oddělení.

Na místě Španělské synagogy stála tato „Stará škola“ ještě v 19. století, ale kvůli špatnému stavu a neúspěšné rekonstrukci musela být zbořena. V roce 1868 zde vyrostla novomauritská budova, kterou vidíme dnes.

Po návštěvě muzea se určitě projděte kolem synagogy a podívejte se na její západní průčelí. Odtud se otevírá nejlepší pohled na budovu.

Zvenčí se vstup do Španělské synagogy skrývá v nenápadné šedé přístavbě. Nenechte se tím zmást: uvnitř vás čeká exploze barev, zlata, emailu, štuku a složitých arabesek. Ve druhém patře se nachází muzejní expozice věnovaná době osvícenství a židovské emancipaci.

Dobré vědět: můžete si koupit buď jednotlivé vstupenky do synagog, které chcete během procházky navštívit, nebo jednu společnou vstupenku pro celou židovskou čtvrť. Druhá možnost bývá obvykle lepší – ušetří peníze a umožní vám čtvrť opravdu dobře poznat.

Dále vám doporučujeme dojít ke Staronové synagoze. Byla postavena na konci 13. století a tehdy se jí říkalo „Nová“ nebo „Velká“ synagoga. V té době to byla naprostá pravda a po mnoho let jí tento název seděl. Později, jak Praha rostla a objevovaly se větší synagogy, začal být starý název matoucí, a tak se přidalo „Stará“. Tak vznikla „Staronová“ synagoga.

Tato budova je jedinečná tím, že se její středověký exteriér i interiér za staletí změnily jen velmi málo. Právě v této synagoze byl podle legendy v zapečetěném podkroví uchováván Golem rabína Löwa. Mystický příběh o stvoření Golema a o potížích, které následovaly, najdete v naší audio procházce židovskou čtvrtí po stažení mobilní aplikace Ever.Travel pro iPhone a Android.

Staronová synagoga je dodnes aktivní

Vedle Staronové synagogy stojí Židovská radnice – bývalé administrativní centrum komunity. Tato budova vyhořela více než jednou a podobu, kterou vidíme dnes, získala v 18. století v rokokovém stylu. Na průčelí radnice jsou umístěny dvoje hodiny: jedny běžné s římskými číslicemi a druhé hebrejské. Všimněte si, jak se ty hebrejské zdánlivě pohybují pozpátku. Je to proto, že hebrejština se čte zprava doleva.

Vlevo – vstup do Vysoké synagogy, vpravo – Židovská radnice

K budově radnice přiléhá nádherná Vysoká synagoga, která získala své jméno proto, že vstup do její modlitebny byl ve druhém patře a kdysi se do ní dalo vejít pouze přes radnici.

Dále vás zveme k malé odbočce. Je to nutné, protože vstup na Starý židovský hřbitov, kam právě míříme, je možný pouze přes Pinkasovu synagogu.

Budova této modlitebny byla postavena v roce 1535 z prostředků Aarona Horowitze. Vybrané místo nebylo ideální, protože podzemní voda tu sahá velmi blízko povrchu. Od svého vzniku synagoga několikrát utrpěla při silných povodních.

Dnes v této budově sídlí Památník obětem holocaustu

Na bílých stěnách synagogy jsou ručně napsána jména Židů z Čech a Moravy, kteří zahynuli během holocaustu. Více než 77 tisíc jmen, zhruba čtvrtina z nich patří dětem. Ve druhém patře Pinkasovy synagogy se nachází výstava dojemných dětských kreseb vězňů z terezínského koncentračního tábora. Většina z nich se dospělosti nedožila: z 8 tisíc dětí deportovaných na východ úplně na konci války přežilo jen 242.

Na tento hřbitov vyjdete průchodem přes Památník obětem holocaustu. V nekropoli jsou dvě trasy – zimní a letní – a myslíme, že se v tom snadno zorientujete. Mezitím tu pro vás máme několik faktů o tomto mimořádném místě.

Původně měli pražští Židé zakázáno pohřbívat své příbuzné mimo ghetto. Museli se přizpůsobit a ukládat novější hroby nad starší. Když na hřbitově došlo místo, navršila se nová vrstva zeminy, tam se pohřbívalo a starší náhrobky se posunuly výš. Během let se tak židovský hřbitov proměnil v jakýsi vrstvený koláč posetý náhrobky. Historici se domnívají, že je tu 12 pohřebních vrstev s přibližně 40 000 pohřby.

Tento hřbitov věrně sloužil ghettu téměř 300 let, dokud byl v 18. století uzavřen pro pohřbívání. K nejzajímavějším hrobům, které se zde dochovaly dodnes, patří hrob Mordechaje Maisela, jednoho z velkých dobrodinců pražského Židovského Města, a rabína Löwa, slavného mystika a kabalisty nejúžeji spjatého s legendou o Golemovi.

U východu ze Starého židovského hřbitova narazíte na dvě důležité budovy. Těžká šedá stavba v románském stylu je Obřadní síň a bílá budova je Klausova synagoga, v níž dnes sídlí výstava věnovaná židovským tradicím a zvykům od narození a obřízky až po svatby a pohřby.

Tady se naše smyčka kolem Starého židovského hřbitova uzavírá a míříme k Maiselově synagoze, pojmenované po Mordechaji Maiselovi, jedné z nejbohatších a nejštědřejších osobností Židovského Města, který financoval její výstavbu.

Synagoga byla na tomto místě postavena v letech 1590–1592 a byla tak krásná, že podle současníků přijížděli do Prahy Židé z celých Čech i Moravy, aby tuto nádhernou stavbu viděli. O bohaté výzdobě interiéru kolovaly zcela nepředstavitelné pověsti. Požáry, které v pražském ghettu propukaly poměrně často, však tuto krásu nešetřily a synagoga se do dnešních dnů dochovala v podobě velmi odlišné od své původní velkoleposti.

Dnes je Maiselova synagoga pod správou Židovského muzea. Najdete v ní velmi zajímavou expozici vyprávějící dějiny židovského života na území Prahy.

Nedaleko Maiselovy synagogy je malá restaurace jménem „U Golema“. Doporučujeme, abyste se sem vrátili po skončení prohlídky, protože jídlo je tu opravdu velmi dobré. Toto místo snadno poznáte nejen podle vývěsního štítu, ale i podle postavy Golema vsazené do dlažebních kostek u vchodu.

Restaurace tu funguje od roku 1967 a na jejích zdech najdete mnoho autogramů slavných a movitých hostů, kteří se zde v průběhu let stravovali.

Čtvrť Josefov leží přímo v srdci staré Prahy. Ubytovat se tady je opravdu zajímavé a hlavní městské památky jsou jen kousek pěšky. Pořád jste se ještě nerozhodli, kde se ubytovat? Můžeme vám doporučit hotel v Praze. Pokaždé, když si rezervujete přes náš web, dáváte nám možnost dál vytvářet nové trasy, popisovat nová místa a rozšiřovat naši databázi měst. Děkujeme!

Rabína Löwa jsme už zmínili při vyprávění o Starém židovském hřbitově. Byl to skutečně významný a mystický člověk, který sehrál důležitou roli v životě židovské čtvrti. Na Mariánském náměstí uvidíte jeho pomník i jeho malou vnučku, která se schovává v záhybech rabínova roucha. Věřte nebo ne, podle legendy hrála tato malá dívka roli v příběhu o tom, jak sama smrt přišla lovit velkého rabína.

Zaujalo vás to? Stáhněte si mobilní aplikaci Ever.Travel pro iPhone nebo Android a v Praze v ní najdete audio procházku židovskou čtvrtí, kde podrobně vyprávíme o Golemovi, rabínu Löwovi a legendě o tom, jak byl přelstěn Anděl smrti.