Na kruhovém Piazza Trieste e Trento, v budově neapolské prefektury, stojí proslulé Gran Caffe Gambrinus už řadu let a nejspíš tam zůstane ještě mnoho dalších. Jeho příběh začal už v době sjednocení Itálie. V dávném roce 1860 se v přízemí této nenápadné budovy otevřela elegantní „Grand Cafe“. Brzy se stala druhým domovem umělců a politiků.
Jedni z nejlepších evropských cukrářů, zmrzlinářů a baristů sem přicházeli s nadějí, že tu budou moci pracovat. Zpráva o kavárně se rychle donesla ke královské rodině a zanedlouho se stala oficiálním dodavatelem bourbonského dvora.
První skutečná krize přišla v roce 1885, kdy se Gran Caffe ocitla na pokraji uzavření. Jejím zachráncem se stal Mariano Vacca – stálý host, obdivovatel herců a umělců a muž, který svěřil renovaci pronajatých prostor kavárny proslulému architektovi Antoniu Currimu.
Toto místo je součástí bezplatné mobilní aplikace Travel Planner pro iPhone a Android. Pomůže vám naplánovat cestu do Neapole od začátku až do konce.
Foto: Elvira Kovrigina
Více než čtyřicet řemeslníků proměnilo interiér Gran Caffe v uměleckou galerii a využilo k tomu mramor, tapety, štuk i malby neapolských krajin, které ožívaly v záři elektrického světla.
Kavárna vstoupila do éry Belle Époque nejen s obnoveným interiérem. K jejímu názvu přibylo jméno legendárního krále pivovarnictví Gambrina, které v myslích návštěvníků propojilo jejich oblíbený tmavý nápoj s jiným, světlým a podávaným vychlazený.
Od té doby si Gran Caffe Gambrinus uchovává památku na své slavné hosty: Oscara Wildea, Ernesta Hemingwaye, Jeana-Paula Sartra, stejně jako krále, politiky, herce a novináře, kteří se tu setkávali, vyměňovali si nápady a četli poezii...
Foto: Elvira Kovrigina
Příběh této prosperující literární kavárny přerušil rok 1938, kdy ji městský prefekt nechal zavřít jako místo setkávání antifašistů. Historické interiéry Gambrinusu tehdy před zničením a vyrabováním zachránila Bank of Naples, která převzala část prostor pro své kanceláře.
Za své druhé znovuzrození v 70. letech vděčí kavárna rodině Sergio – nejprve Michelovi, později jeho synům Arturovi a Antoniovi. Obnovené štuky a cenné fresky, vykoupené zpět pro interiéry, vrátily kavárně její někdejší podobu. Neapolská elita tu znovu našla svůj domov a hostující celebrity považovaly zastávku zde za povinnost.
Vidíte ve vitríně ten pár neumytých šálků? V roce 2013 z nich pil tehdejší prezident Giorgio Napolitano se svou společnicí.
A dnes, 155 let po svém otevření, je tento „obývací pokoj Neapole“ stále plný života: v kteroukoli denní hodinu tu unavení turisté i uvolnění Italové nad šálkem silné neapolské kávy dál rozvíjejí hrdý příběh Gran Caffe Gambrinus.
Cestovatelka a fotografka Elvira Kovrigina
